- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Už odmalička její děti slýchávaly: "Jen počkejte, až vám umřu!" Následkem toho jsou k podobnému citovému vydírání zcela odolné a reagují slovy: "Čekám, čekám, a furt nic!" "A kdy už to bude?" atd. Matka, takto svižná osmdesátka, si kudy chodí stěžuje, jak jsou ty její děti necitelné a zlé a nemají ji rády.
Je to už nějaký ten rok, kdy jsem se loučil s tátou. Dodnes si s ním povídám někam tam nahoru, a dodnes mu vyčítám, že tu nepočkal o chvíli déle, aby Ti vnoučci měli aspoň jednoho dědu.
Asi není náhoda, že jsem před dobou dávno minulou narazil na Váš blog. Nevím jestli bych, stejně jako Vy, dokázal ty písmenka poskládat tak, aby pohladily po duši i když to bolí. Děkuju.
Návrh s čokoládou níže v diskusi pokládám za velmi zdařilý. Zasloužíte si to. Stejně jako
Charlie, čokoláda je moje slabost, to už se tu ví. Když to zlehčím, tak jestli ti naši odešlí mají ze země nějaké zprávy, tak to od nich třeba jednou pěkně slízneme za to, jak jim vyčítáme a zlobíme se. Možná tam někde na obláčku chudáci od rána do večera škytají .
Díky a mějte se krásně s celou svojí bandou lidskou a rozrůstajícím se zvěřincem .
Myslim, ze i deti pojem smrti chapou po svem. Moje uz ted nemaji dedecky a tak je vzdy jen presvedcuju, at si uzivaji babicek, ktere by jim snesly modre z nebe. A pak smrt je to nejjistejsi co nas v zivote ceka. jestli budeme zdravi, nebo se zmrzacime, zbohatneme nebo zchudneme, budeme mit plne bricho nebo nemit ani na chleba - to nevime, ale ze umreme je nam jasne.
Krásně napsané a pravdivé. Starší kluk už smrt chápe, ale Kuba je ještě střívko. Pořád nechápe, že je to definitivní, myslí, že jednou se ten člověk ještě vzbudí. Ale byla by to nádhera, co? Aspoň vždycky na chvíli, na nakouknutí jak to ti na zemi pytlíkujou a dělají pořád dokola stejné chyby.
Díky :-)
Díky moc, tak snad i zbytek dne byl úžasný . Já to tak mívám. Minulý týden jsem zahájila jeden den katastroficky. Hned při vylézání z postele jsem si zvrkla nohu, pak jsem si řasenkou málem vypíchla oko, při cestě do práce jsem uhybala v úzké uličce sanitce a prorazila jsem pneumatiku, v práci chodili lidi bez žil, kluk celý otekl........a tak to šlo až do večera.
Moc krásné Ivčo . Nádherné pohlazení po duši a zamyšlení takhle po ránu, i když na konci tak moc smutné. Každopádně Vaše psaní je stále perfektní, vůbec se nezměnilo za tu dobu co jsem tu nebyl ( za to se moc omlouvám, nějak jsem poslední měsíce nestíhal ) - a jestli jo, tak jedině k lepšímu .
Mějte se moc krásně Vy i celá Vaše rodina
Nezbývá než se přidat. Čoveče, mluvíte mi z duše