Máte pravdu

Kdysi jsem tátovi vyčítal, že mě nenaučil krást, ale když jsem se s ním loučil, poděkoval jsem mu, že to neudělal.. Dnes jako zasloužilý rodič učím být správňákem své 3 ratolesti . Jen tajně doufám, že mě pochopí a až se budou loučit tak poděkují.

Děkuju za vědomí, že nás je takových "správňáků" víc. Hned je ten začátek týdne o něco hezčí.

Re: Máte pravdu

Charlie, já se držím při zemi a ani od vlastních dětí ty díky radši nečekám, ale pokud na mě jednou budou vzpomínat v dobrém, tak si tam na obláčku budu spokojeně plout. Díky

Blbej nápad.

Z děcek by vyrostli zloději. A zloděj si vždycky vyhlídne nejsnadněji dostupný cíl. A je snad nějaký lepší cíl než stárnoucí rodič?

Re: Blbej nápad.

Něco mi říká, že jste četl(a) jenom ten název článku.

vítejte v našem státu

ehmmm stádu...já ho vedu a radši nechtějte vědět proč...znovu a znovu místo abych se ponaučil čekám že dobro bude odměněno a ne trestáno...

Re: vítejte v našem státu

Hlavně abychom nečekali zbytečně

poradím vám

dobrou taktiku - pokud se někdo splete ve váš prospěch, tak přiznávejte a vracejte desetikoruny. Tisícikoruny si nechte. Zůstane vám ušlechtilý pocit poctivce a zároveň se nebudete cítit jako blbec, kterého ti sígři okolo pořád berou na hůl.

Re: poradím vám

Z toho nic nebude, já se řídím v životě heslem "buď všechno nebo nic" 

Myslím si,

že právě proto, aby začalo platit druhé pravidlo, vymysleli si "slušní" lidé křesťanství, přece když se nedočkáte do konce života, tak potom už určitě ano (tato myšlenka o vzniku křesťanství se mi líbí o poznání více než jiná, podle níž ho vymysleli ti "neslušní" jako jeden z řady nástrojů pro odírání těch "slušných").

No a pak je taky možné, že se nám to úsloví nedochovalo celé a původně znělo třeba "Kdo si počká, ten se dočká, pokud ho o to dřív nepřipraví ten, co nečekal."

Re: Myslím si,

S tou první částí nevím, nikdy jsem nad tím nepřemýšlela, ale s poslední větou souhlasím na 100% - to je trefné.

Hezký večer

Jo, jo

taky jsem jednou vracel v obchodě něco, co mi dali navíc.

A když jsem tam po týdnu přišel reklamovat šmejd, vyhodili mě, že nemám paragon

Re: Jo, jo

Pořád platí dávej, ale neber.

...

Moc hezké.

Buďte přímá a poctivá, ale nenechte sebou z té vší lásky zase moc cloumat, páč i když také vedu dceru ke všem těm správňáckým věcem, snažim se jí vštípit i to, co mě nikdo nenaučil a totiž mít ostré lokty a nenechat se očůrávat...

S poctivostí se možná dále dojde, ale šmejdům je to fuk a proto se vší tou čestností jen vocaď pocaď

PS: i mě se v obchodě stalo něco podobného, vrátila jsem tisíc, kterým mě prodavačka omylem podarovala a ona na mě na oplátku zavolala policajty, protože pod dcerou, která jako malá seděla zaklíněná v sedátku nákupního koše zůstalo zapomenuto a tedy nezaplaceno kinder vejce- malá ho tam dala sama a já ho pod ní v koši prostě neviděla. Nakoupila jsem zrovna za necelý tisíc, proto se mě hodně dotklo, že bych se, dle pokladní, chtěla obohatit o patnáctikorunovou blbinu. Naštěstí měl obchod rozumného vedoucího, takže se mi nakonec ještě omluvil.

Re: ...

Jojo, máte naprostou pravdu, taky už brousíme lokty na určité situace, ono to dneska ani jinak nejde. Díky a krásný nedělní večer.

pěkný článek

ale vlastně taky dost smutný, protože pravdivý... no, nejsem si v dnešní době moc jistá, jaké vlastně zásady budu vštěpovat svým případným dětem...

Re: pěkný článek

To taky byla ta pointa - tím, že dětem vštěpujeme tyhle podle mě samozřejmé zásady, je do života v podstatě moc dobře nepřipravujeme, protože pořád je převaha těch, co jim nic vštěpováno nebylo a když ano, tak málo. Díky a pěkný večer.

Chovám se stejně jako Vy.

protože moje mamka mě učila,že tak konám pro vlastní pocit slušnosti a klidného svědomí.Abych si sama před sebou nepřipadala jako hajzlík.

Re: Chovám se stejně jako Vy.

Tak tak, já vždycky říkám, aspoň můžu klidně spát, díky.

Krast rozhodne ne,

ale tu prodavacku bych asertivne nakopala do riti. Vas pristup nechat si s prominutim "s.at" na hlavu take neni hoden obdivu. Snad to nepredate svym detem.

Re: Krast rozhodne ne,

Já ale o žádný obdiv nestojím. Jen nevím, kde jsem si nechala ......na hlavu. U podlahy? S košíkama, kde to byla moje blbost? Nebo s tou prodavačkou - rohlík jsme pronesli - to je bez debaty, takže proč se neomluvit a to, že to ta osoba komentovala takhle trapně? Myslím, že u tohoto typu lidí je daleko lepší nevšímat si jich, myslet si něco o zadeli, protože pouštět se s nimi do křížku mnohdy znamená docela nápor na zdravý rozum. A buďte bez obav, myslím, že moje děti si mě budou vážit víc, když jim to v klidu někde venku vysvětlím, než když se budu s takovou ženskou pouštět do křížku. Ozvat se ale rozhodně umím, jen si prostě vybírám, kdy mi to za to stojí.