Co napsat

Ač jsem chlap jako hora, ač mám být ta silnější část populace, přesto mě Váš článek dovedl téměř k slzám, nebyly to slzy smutku, ale spíše takové to neurčité smíšení pocitů. Smutek i štěstí v jednom. Velmi pěkně vyjádřené pocity. Kdo ví, co bude, bylo i je. Hodně štěstí do života Ivčo.

Re: Co napsat

Moc děkuji, já nikoho rozplakat nechtěla, dokonce jsem přemýšlela jestli to mám na blog dát. Myslela jsem, že to nikdo číst nebude. Dneska je hlad po jiných článcích. I Vám hodně štěstí a hezký den

Poděkování

Je to krásně lidské. V tom bahně a marastu všude kolem až neskutečně normální. Díky

P.S. dokonce jsem kvůli tomu zaregistroval

Re: Poděkování

Toho si cením, děkuji

Pěkné, milé

Re: Pěkné, milé

, děkuji

ikdyž, kdo ví...

...cítím to podobně, děkuji

Re: ikdyž, kdo ví...

Já děkuji, že jsem Vám stála za to, mi to napsat

Beze slov.

Re: Beze slov.

Také se ptám PROČ?

Proč jsem nepoznal dědu a babičku, kteří zahynuli při náletu na MB v květnu 45, proč mého tátu zavřeli nacisti do Terezína za to, že schoval žida a později komunisti do Jáchymova za to, že pomáhal vykořisťovateli dělnické třídy. Proč maminka musela zemřít tak brzo,bylo mě 11let. Proč jsem přišel o dětství a proč žiji daleko od domova a proč se nechci vrátit domů? Paní Ivo, každý z nás má svoje proč, někdo více, někdo méně, ale to, co jste napsala je opravdu hezké. Díky. 

Re: Také se ptám PROČ?

nekdy clovek jen tise utrousi ... fuc*ing life

Srdíčko

Nemám rád palečky ani človíčky ale jinak

Re: Srdíčko

Ď.

Zdravím,

Re: Zdravím,

tak mě to nějak dojalo,že jsem nedopsala.Zdravím a přeji krásné dny a radost z dětí .

KARMA!

Jste úžasná žena, moje inspirace a ikona. Zbožňuju Vaše články! Držím Vám palečky a přeji mnoho štěstí v životě!

Re: KARMA!

Zůzo, tak úžasný to se mnou není. Váš příspěvek jsem četla už večer,pak se mi seknul internet, tak jsem šla spát a Vaše řádky byly krásnou pohádkou na dobrou noc Díky

chápu...

Ivi, je to síla a chápu vás, člověk se nikdy nepřestane ptát, proč se takový věci dějou... Taky jsme v rodině zažili nečekanou smrt poměrně mladýho táty od rodiny, taky to dodnes občas hodně zabolí, i když to už nějakej rok je, a to jsem nepatřila mezi nejbližší příbuzné... Taky si umím představit, že se jednou děti jeho synů budou ptát, proč nemají dědu a proč je na fotkách tak mladej. Brrrr.

Jo a ještě... píšete moc dobře. Zase se někdy zkusím vrátit, pokud nezapomenu adresu :o) Ať se daří a tak vůbec, prostě se mějte fajn :o)

Re: chápu...

Děkuji I Vy se mějte krásně.