Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Jak mi manžel usiloval o život aneb co mě nezabije, to mě posílí

    Když na radnici oddávající, jenž připomínal překrmeného vepříka, mluvil mezi těžkými nádechy a utíráním opoceného čela o soužití v dobrém i zlém, dokud nás smrt nerozdělí, netušila jsem, jak moc se mě to bude týkat.   

    Nejsem týraná žena, naopak, manžel by mi snesl modré z nebe, ale je tady právě to ale. Jak už to tak v životě bývá, v něčem nám „sudička“ nadělí, jinde ubere. V případě mého muže byla ta sudička asi sklerotická stařenka. Zřejmě musela zapomenout, že smůlu už mu jednou prorokovala a pro jistotu mu ji do vínku šoupla ještě jednou.

     O jeho šikovnosti však není pochyb. Přesvědčuje mě o ní dennodenně. Jenže právě tu  většinou zastíní celkový výsledek. Dalo by se to charakterizovat slovy - „Ferda mravenec - práce všeho druhu a demoliční četa v jednom.“

    Krátce po seznámení jsme si začali zařizovat svůj první byt. Koukala jsem na svoji lásku jako na hrdinu, když montoval všechen ten nábytek, instaloval pračku, vrtal, šrouboval, lepil a přitloukal. „Óchala“ jsem jako slípka před svým kokrháčem. Mé nadšení však polevilo v okamžiku, když jsem kromě správných děr v nábytku objevila i některé navíc a pračka byla spustěna  se zajišťovacími šrouby na buben (dovedete si představit ten rachot). Později jsem objevila provrtanou díru až do vedlejší místnosti, úchytky přišroubované na dvířka zevnitř a lepidlem pocintané nové lino. Nicméně byla jsem nadšená z hnízdečka lásky, a tak jsem to tentokrát přešla mávnutím ruky. Největší radost jsem stejně měla z krásného nekřesťansky drahého  stolku před neméně úžasným gaučem. Koupila jsem si přípravek na čištění dřeva a jako klenot jsem ho s láskou denně leštila. Jednou, po návratu z noční, mě čekalo doma překvapení. Můj hodobóžový stoleček byl přikryt nevzhledným kusem hadru. Pod ním,přímo uprostřed, byla vydřena skvrna velikosti mexického né dolaru, ale obřího sombréra. Zahájila jsem vyšetřování. Můj drahý ve snaze vyčistit mastné skvrny od večeře použil přípravek  - vyčistí a nepoškrábe. Pro jistotu si ho ještě nalil na režnou stranu houbičky a sedřel stolku dva milimetry horní vrstvy.

    Aby si to vyžehlil pokusil se mi nabrousit samoostřící nože, takže se s nimi nedalo ukrojit už ani máslo. Ovšem co se týče automobilového průmyslu, počítačů, těžké techniky a hrubé práce, tam je naprostá jednička a mohu se na něj stoprocentně spolehnout.

    Za ty roky s ním jsem pochopila, že u něj nejde o nemotornost, ale říkejme tomu spíš těžkopádnost. A že jeho dopady jsou opravdu těžké, o tom by mohla vypovídat kterákoli noha v širokém okolí nebo sousedi pod námi. Někdy se divím, že se dožil bez větší újmy dnešních dnů. Pády a nárazy jsou nedílnou součástí jeho života a nedejbůh, aby mu v ten okamžik někdo stál v cestě.

    Přibyly roky a děti. Bylo nutno najít a zařídit nové, větší bydlení. Preventivně jsem nakoupila spousty obvazového materiálu a dezinfekce, ale kupodivu to proběhlo docela hladce. Náš nový byt neměl téměř vady na kráse, tedy jen do té doby, než manžel vyzkratoval celý elektrický obvod bytu při výměně kuchyňské zářivky a urval část kuchyňské desky , když se z ní pokusil sundat jím před chvílí slepené autíčko kvalitním vteřinovým lepidlem.

     V těchto situacích si často v duchu opakuji - buď ráda, že ho máš, do hospody nechodí, o děti se stará, nebije tě a jak říká kamarádka – aspoň se nenudíš.

      Začínala zima. Bylo třeba dojet na chalupu, dolít fridex do topení, zazimovat, vypustit vodu a zavřít přívod.

    „Ještě, že máme toho Petra,“ libovala si moje čerstvě ovdovělá máma.

Petr opravdu všechno zařídil. Dolil fridex, zazimoval, vypustil vodu a zavřel kohout.

    „Pro sichr jsem zavřel kohout před vratama na silnici, ať máme jistotu, že nám to neprdne v mrazech někde na zahradě,“ informoval mě po příjezdu.

    Kohout na pozemku je totiž rozbitý a když se loni utáhl ten přímo v baráku, tak pod tím tlakem praskl. Jenže kohout před vratama nepatří nám, ale vodárnám. Náš je až ten nefunkční v zahradě. Právě vodárny dělaly po manželově odjezdu shodou okolností revizi a kohout jako na potvoru pustily. Uběhlo několik dnů. Sousedka pod kopcem myslela, že se asi provalila hráz rybníka a voda už teče až k ní. Ten rybník byla naše chaloupka. Manžel sice vypustil všechnu vodu z trubek povolením všech kohoutků – venku, v kuchyni, v koupelně, ale už je po zavření přívodu nezašrouboval. Voda se valila celým domem, zahradou a tekla až dolů do vesnice. Co vám budu povídat. Účet za docela dobré ojeté auto by v porovnání s účtem za vodu bledl závistí. Já bledla taky, ale vzteky.

    Zimu jsme přečkali o chlebu a vodě a těšili se na jaro. Všude to začalo kvést, já začala kýchat, smrkat, ale sluníčko mi vlévalo do žil optimismus a já bláhová si začala myslet, že nic horšího už mě potkat nemůže.

    „Pomoc, vosa!!!“ řvala jsem na muže, protože se mi jí nedařilo vyhnat z obýváku a zmatená vosa na mě začala pořádat nálety, což při mé silné alergii na její bodnutí nebyla žádná sranda.

Petr přiběhl jako rytíř. V běhu ladným skokem sebral plácačku, políbil mě a dal jasné instrukce.

    „Mámo, jdi radši dál, ať tě nebouchnu!“

Poodstoupila jsem až do předsíně a on se jal sejmout tu létající mrchu. Stál ode mě asi pět metrů. Vyskočil a zasmečoval plácačkou.

     „Zásah!“ zhodnotil svůj výkon a tvářil se jako vítěz souboje. Najednou jsem ucítila prudkou bolest a pálení.

    „Zásah, ale do mojí nohy!!!“ řvala jsem napůl mrtvá v šoku.

Proboha jak mě mohl tou vosou na tu vzdálenost trefit do jediného odhaleného místa na těle!!! Do toho malého prostoru mezi dvěma pásky na pantofli!!! Nemohla jsem dýchat a můj obličej se nafukoval do obrovských rozměrů.  Dokud nás smrt nerozdělí, znělo mi v uších a myslela jsem přitom na naše nebohé děti. Jejich otec se stal vrahem jejich matky, honilo se mi hlavou. Nic moc víc už si nepamatuji.Probrala jsem se až v nemocnici s hadičkou v ruce a s jistotou, že mě ještě čeká pestrý život. V dobrém i zlém, protože - co mě nezabije, to mě posílí!!!          

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Ivana Vejvodová | čtvrtek 11.6.2009 13:42 | karma článku: 44,80 | přečteno: 11065x
  • Další články autora

Ivana Vejvodová

Každý si holt hlídá to své

Manžel přede mnou utíká, gestikuluje nesouhlasně rukama, pokouší se přede mnou zavřít dveře, ale já jsem neoblomná. Škvírkou mezi futry mu šermuji malou lištou, jejíž přivrtání mi chybí ke štěstí. Lišta nad dětskou postel, která by držela rákos.

19.7.2013 v 16:48 | Karma: 32,05 | Přečteno: 3070x | Diskuse| Ostatní

Ivana Vejvodová

Šmarjá, rosteš pro ......

Stejně jako na sklo bubnují kapky deště, aby přece jen zkusily tvrdost okenních tabulek, dobývají se mi do hlavy dvě myšlenky, které se ovšem v konečném smyslu nevylučují a míří do jednoho místa.

30.12.2012 v 19:28 | Karma: 35,52 | Přečteno: 4762x | Diskuse| Ostatní

Ivana Vejvodová

Tak co to tu teda tak strašně smrdí?

„Proboha, co to tu tak strašně smrdí?“ pomyslela jsem si před časem v koupelně, když jsem zahájila večerní hygienu. Během pár vteřin jsem měla jasno. Vlastně spíš zatmění. A to doslova. Chcete-li si změnit pohled na svět, dejte si na obličej místo pleťové vody odlakovač na nehty.

31.7.2012 v 15:50 | Karma: 40,40 | Přečteno: 9756x | Diskuse| Ostatní

Ivana Vejvodová

Co se ve škole neučí

Nadechla jsem se, abych přemýšlela o tom, co mi právě řekl starší syn. Kabina starého výtahu mi připadala stejná jako jindy. Ale možná má pravdu. Možná je dobré občas se zastavit, aby člověk s postupem času neztratil ten jasný pohled zpátky přes rameno a zároveň tím získal pravdivější pohled pod nohy a nejlíp ještě dál.

7.3.2012 v 16:50 | Karma: 29,93 | Přečteno: 3005x | Diskuse| Osobní

Ivana Vejvodová

Nesnáším to přerušovaný

Když už se do toho dám, mám to ráda rychle. Žádné zdržování nebo rozptylování! To jenom plýtvá silami. Těším se jen na konec, protože jako skoro každá vdaná ženská nemám čas ztrácet čas. Jdu tvrdě jen za tou slastí na konci. Tu totiž zbožňuju.

19.1.2012 v 19:00 | Karma: 30,72 | Přečteno: 3846x | Diskuse| Osobní
  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Konec války připomněly stíhačky. Neotevírejme dveře zlu, apeloval Pavel

8. května 2024  8:50,  aktualizováno  10:56

Lidé si ve středu na různých místech Česka připomínají výročí konce druhé světové války. Nejvyšší...

USA pozastavují dodávky zbraní do Izraele. Nechtějí dál zvyšovat počty obětí

8. května 2024  10:51

Administrativa amerického prezidenta Joe Bidena pozastavila dodávku tisíců zbraní do Izraele, a to...

Staletá tradice vzala za své. Britský pánský klub vpustí do svých řad ženy

8. května 2024  9:59

Jeden z nejstarších a nejslavnějších londýnských pánských klubů Garrick Club v úterý rozhodl, že do...

Izrael otevírá přechod Kerem Šalom, kamiony už navážejí humanitární pomoc

8. května 2024  9:48

Izraelská armáda ve středu oznámila, že znovu otevírá přechod Kerem Šalom z Izraele do Pásma Gazy....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 96
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 5157x
Zdravotní sestra, máma tří kluků, co nemá ráda "leklé ryby" a radši plave proti proudu.

https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/takhle-by-nechtel-umirat-nikdo-z-nas-pise-vrchni-sestra-z-nymburske-nemocnice.html

https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/umirani-covid-nemocnice-vrchni-sestra-nymburk-nemocnice-20210315.html

Seznam rubrik