Marné snažení aneb Než budu odstraněna
Celou tu dobu, co jsem byla doma na rodičovské, se mi zdálo, že na to, přiblížit se alespoň zčásti tomuto ideálu, je pořád dost času. Co na tom, že dvoubarevná verze dětí se nám nepovedla a vezeme se na vlně jednoho odstínu. Důležitější metou pro mě byla ta „dokonalost“, třeba i bez domu s červenou střechou. A tak s tím, jak se krátily dny mojí rodičovské dovolené, zmocňovala se mě panika, že jsem vlastně všechny ty roky doma promrhala, své potomky nedostatečně vychovala a to všechno jsem se rozhodla dohnat během posledního měsíce, neboť ani můj úsměv mi nepřipadal dostatečně klidný a odpočatý.
Zoufalství, v němž jsem se snažila přeinstalovat mozek a zapojit ho tak do chodu i v mimokuchyňském a mimomateřském programu, zřejmě vyvolalo podráždění mozkové komůrky, kde sídlí hysterie, pod jejíž vládou jsem zjistila strašné pravdy typu nevyklizených skříní, mozkového vakua v určitých oblastech nebo špatné organizace naší rodinné organizace. Po nájezdu na almary pak přišla další krutost. Totiž prozkoumání jejich obsahů a logického závěru, že vlastně nemám co na sebe. Manžel i děti se mě sice snažili chlácholit a přesvědčovat o opaku, čímž jsem se alespoň ubezpečila, že instalace zpět na „ženu“ asi proběhla, nicméně nijak mě to neuklidnilo.
S tím, jak jsem roztáčela další a další mozkové závity, pokoušela se odstranit veškeré výchovné chyby, do vakua se snažila doplnit informace a zapojit i ostatní členy rodiny do mých předešlých povinností, začali kluci pochybovat o mém duševním zdraví a Jakub jednoho večera vyslovil před otcem podezření, že mu matku vyměnili mimozemšťani, protože ta jeho byla na rozdíl od téhle hodná a úslužná. Dokonce i manžel učinil několik pokusů pomoci v domácnosti, ale výsledkem bylo ulítlé prádlo z balkónu, zlomené žehlící prkno a několik střepů s drobným poraněním. A to nepočítám psychickou újmu.
Nicméně, nakonec jsem se do pracovního procesu zapojila a zjistila báječnou věc. Nevím sice, jak dlouho to může trvat, ale zatím mi ten klidný a odpočatý úsměv na tváři navozuje okamžik, kdy za sebou zaklapávám dveře bytu zvenčí a s přibývajícími kilometry, jak se vzdaluji od domova, mi to tahá koutky úst klidně a odpočatě výš a výš. Došla jsem teda k závěru, že ta maminka z reklamy určitě není na rodičovské dovolené, ale chodí relaxovat do práce.
Naposledy jsem kluky předala na chalupě babičce. Tři dny, které tam trávili bez rodičů, smazaly veškerý čas našeho výchovného snažení. Matěj mě vítal s papírovým cigárem v koutku pusy, vyrobenou krabičkou v kapse a na veškeré mé povely reagoval odrzlým tónem a slovy: „No jo, mami, počkej, až to dokouřím!“ Kuba mi prozkoumal obsah auta a po zjištění, že jsem byla tři(!) dny v práci a nevezu žádné peníze v kufru, mě měl za šílenou lhářku, co tvrdila, že musí do práce, aby vydělala korunky. Oba se pak v situacích, kdy po nich byla vyžadována kázeň, odvolávali na babičku, protože s babičkou tohle nebo ono nemuseli, a já jsem podle nich teda fakt hrozná. Místo chlupaté kočičky nebo labradora zdobila zahradu žabí farma a Matěj trval na tom, že na konci léta si ty žáby převeze do Prahy.
„Mami, tak aspoň tuhle jednu, podívej, jak je krásná a je ti strašně podobná!“ snažil se mi zahrát na city v okamžiku, kdy jsem se mu snažila oponovat, což mi vzalo vítr z plachet, protože už jsem nemohla tvrdit, že ta žába je fakt dost hnusná, abych nekritizovala sama sebe, když je mi teda tak podobná. A taky mě napadlo, že je to jeho přirovnání ještě dobré, protože si taky mohl vyhlídnout moji dvojnici mezi nějakou flekatou holkou z nedalekého kravína.
Další mazlíček, určený k převozu, je obrovský pavouk na zápraží, jenž je denně krmen uloveným hmyzem, nebo jeden slimák, kterého má Jakub ve své péči, protože si nedá vymluvit, že sliz, který za sebou ten nesympaťák zanechává, nejsou nudle, a tudíž není potřeba léčit ho na rýmu a nosit mu moje hodobóžové kapesníky.
Tak nějak nevím, jestli by ten pes, kterého zatím odkládáme, nebyl přece jen příjemnější a nevylepšil tak skóre pro „dokonalou“ rodinu. Dokonce beru na milost i křečky, morčata, králíky či jiné osrstěné tvory a jsem si jistá tím, že kdybych povolila a k tomu všemu si do bytu nechala nastěhovat i tu havěť dle mého zařazení „slizkou“, vracel by se náš otec z práce stejně radostně a nedočkavě jako ten tatínek z reklamy. Koneckonců, po někom ty děti být musí, a mně nezbývá než se řídit radou lékařky našeho rodinného kamaráda Karla. Dostal totiž příkazem, aby odstranil ze svého života příčiny stresů. Tenhle nápad mě nadchl. Jen nevím, kterou tou příčinou mám začít, protože někomu tím na oplátku ten stres vyvolám zase já, a jako příčina pak budu taky nemilosrdně odstraněna. A teď, babo, raď!
Ivana Vejvodová
Každý si holt hlídá to své
Manžel přede mnou utíká, gestikuluje nesouhlasně rukama, pokouší se přede mnou zavřít dveře, ale já jsem neoblomná. Škvírkou mezi futry mu šermuji malou lištou, jejíž přivrtání mi chybí ke štěstí. Lišta nad dětskou postel, která by držela rákos.
Ivana Vejvodová
Šmarjá, rosteš pro ......
Stejně jako na sklo bubnují kapky deště, aby přece jen zkusily tvrdost okenních tabulek, dobývají se mi do hlavy dvě myšlenky, které se ovšem v konečném smyslu nevylučují a míří do jednoho místa.
Ivana Vejvodová
Tak co to tu teda tak strašně smrdí?
„Proboha, co to tu tak strašně smrdí?“ pomyslela jsem si před časem v koupelně, když jsem zahájila večerní hygienu. Během pár vteřin jsem měla jasno. Vlastně spíš zatmění. A to doslova. Chcete-li si změnit pohled na svět, dejte si na obličej místo pleťové vody odlakovač na nehty.
Ivana Vejvodová
Co se ve škole neučí
Nadechla jsem se, abych přemýšlela o tom, co mi právě řekl starší syn. Kabina starého výtahu mi připadala stejná jako jindy. Ale možná má pravdu. Možná je dobré občas se zastavit, aby člověk s postupem času neztratil ten jasný pohled zpátky přes rameno a zároveň tím získal pravdivější pohled pod nohy a nejlíp ještě dál.
Ivana Vejvodová
Nesnáším to přerušovaný
Když už se do toho dám, mám to ráda rychle. Žádné zdržování nebo rozptylování! To jenom plýtvá silami. Těším se jen na konec, protože jako skoro každá vdaná ženská nemám čas ztrácet čas. Jdu tvrdě jen za tou slastí na konci. Tu totiž zbožňuju.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Putin se na inauguraci ujal dalšího mandátu, čekají se změny ve vládě
Ruský prezident Vladimir Putin při úterní okázalé inauguraci v Kremlu zahájil svůj pátý mandát v...
Na Pražském okruhu se převrátil náklaďák, přes svodidla omezuje oba směry
Na druhém kilometru Pražského okruhu u Jesenice havarovalo nákladní auto, které se převrátilo na...
Našli jsme odposlech, mysleli Poláci před jednáním vlády. Omyl, šlo o ozvučení
Zařízení, které našly polské bezpečnostní služby v Katovicích v sále, kde se sejde polská vláda,...
Rusko přestalo používat Kerčský most, armádu radši zásobuje po nových tratích
Rusko k dodávkám vojenské techniky invazním jednotkám na Ukrajině přestalo používat Kerčský most,...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 96
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5157x
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/takhle-by-nechtel-umirat-nikdo-z-nas-pise-vrchni-sestra-z-nymburske-nemocnice.html
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/umirani-covid-nemocnice-vrchni-sestra-nymburk-nemocnice-20210315.html