Já chci taky pochvalu aneb Díky, městský strážníku!
Svoje děti chválím. Často a za každou maličkost(manžela už méně). Až mě někdy napadá, jestli nemám začít s jiným směrem výchovy, protože Jakub opěvuje i svoji nešikovnost.
„Jé,hujá, sikovnej Bubík,“ hlásí mi pokaždé, když se mu povede amputovat autíčku kolečka nebo urvat nohu některému z Matějových superhrdinů.
Svoje děti i trestám. Až mě někdy napadá, jestli nemám začít i v tomto směru jinak, protože Matěj už mě někdy začíná pasovat do role otrokářky, podpořen i manželem, zejména když plivu síru za občůraný záchod nebo za chůzi ve špinavých botách až do pokoje.
Včerejší den byl jedním z těch „vydařených“. Ráno mi Matěj oznámil, že ty džíny, co jsem mu koupila, jsou pěkně blbý, ta mikina má vadnej zip, botám se roluje jazyk, šála je moc dlouhá a v tý čepici vypadá jako blb. Jakub pak samozřejmě přes kopírák předvedl stejnou písničku a manžel to uzavřel, že ani on šálu nesnáší, takže se jim ani nediví.
Když jsem dopoledne zadělávala na cukroví a do mísy sypala poslední ingredienci, dožadoval se Kuba pití. Protože jsem věděla, že budu mít za chvíli ruce od těsta, udělala jsem mu pro jistotu velkou sklenici šťávy.
„Mami, pomáhat, taky Bubík vazit, jo?“ dožadoval se odpovědi.
„To víš, že mi můžeš pomáhat,“ zněla má bezmyšlenkovitá odpověď.
Ve chvíli, kdy mi to došlo, bylo pozdě. Celá šťáva skončila v útrobách mísy a bylo po těstě.
V poledne mě náš benjamínek poinformoval, že oběd, který jsem vařila s takovou láskou, jíst nebude. Jen se koukl do talíře a konstatoval: „Fuj hňusní.“ Manžel byl naštěstí jiného názoru. Aspoň jeden světlý bod.
Při cestě ze školky mi Matěj poinformoval, co mi paní učitelka vzkazuje. Prý ať mu laskavě dávám do školky jinou bundu, neboť tahle má odepínací kapucu na patenty a vždycky, když ho kluci za ní zatáhnou, tak mu jí urvou. Pochopila jsem, že problém nemá paní učitelka, nýbrž můj chlapeček. Taky mi vynadal, že jdu moc rychle, pak zase pomalu nebo se mu pletu do cesty.
Další zkouškou mých mateřských nervů byl nákup. Musela jsem koupit nové suroviny na těsto pohřbené šťávou. Čekal mě další boj. Chápu, že to vypadá mile, když se nainstalují taková ta houpací autíčka na mince hned za pokladny, ale pro mě to znamená, že Jakub odmítá vstoupit dál do obchodu nebo mi z něj utíká za tímto lákadlem. Tentokrát to bylo vážnější. Houpací hasičské auto bylo obsazené a u něj vytvořená fronta. Nenakoupila jsem. Přitom opravdu jsou dny, kdy si nechá jako správný rozumný hoch vysvětlit okolnosti a poslušně za ručičku se mnou hází věci do košíku.
Venku, frustrován z neúspěchu svého umanutého chování, se rozeběhl a zabrzdil až u keříku před zeleninou. Břichem o zem! Bohužel toto místo je i tím nejoblíbenějším místem všech psů z okolí. Domů jsme šli s „hnědým“ odérem a hlasitým řevem. Hlavou se mi rojily myšlenky o nevděčnosti těch mých dětí. Samozřejmě jsem použila po generace děděnou větu o tom, že Ježíšek to vidí, a v duchu zatoužila po ocenění, pochvale a uznání.
Ušli jsme pár metrů a zrovínka, když jsme chtěli zatočit k baráku, mi oči brnkly o moje ošuntělé autíčko, zaparkované u silnice. V okamžiku, kdy jsem zřetelně rozpoznala za stěračem papír se znakem městské policie, jsem dostala takový vztek, že jsem jako blázen trpící samomluvou nešetřila poznámkami, zuřivým pohybem ten kus modrého papíru vytrhla a četla: ZPRÁVA STRÁŽNÍKA, při kontrolní obchůzce dne 2.12.2009 v 8:15 jsem zjistil, že Vaše vozidlo RZ ------- se nacházelo v následujícím stavu: SPRÁVNĚ ZAPARKOVANÉ, Váš strážník ----, Děkujeme Vám, že správně parkujete, atd. ………… a ještě něco o mém zodpovědném chování.
Padla mi brada a dostala jsem záchvat smíchu. Děti na mě koukaly jako na zjevení a já najednou měla úžasnou náladu. Konečně se mi dostalo ocenění, pochvaly a uznání.
P.S. Dneska se nám doma vzbudili andílci a na světě je zase krásně.
Ivana Vejvodová
Každý si holt hlídá to své
Manžel přede mnou utíká, gestikuluje nesouhlasně rukama, pokouší se přede mnou zavřít dveře, ale já jsem neoblomná. Škvírkou mezi futry mu šermuji malou lištou, jejíž přivrtání mi chybí ke štěstí. Lišta nad dětskou postel, která by držela rákos.
Ivana Vejvodová
Šmarjá, rosteš pro ......
Stejně jako na sklo bubnují kapky deště, aby přece jen zkusily tvrdost okenních tabulek, dobývají se mi do hlavy dvě myšlenky, které se ovšem v konečném smyslu nevylučují a míří do jednoho místa.
Ivana Vejvodová
Tak co to tu teda tak strašně smrdí?
„Proboha, co to tu tak strašně smrdí?“ pomyslela jsem si před časem v koupelně, když jsem zahájila večerní hygienu. Během pár vteřin jsem měla jasno. Vlastně spíš zatmění. A to doslova. Chcete-li si změnit pohled na svět, dejte si na obličej místo pleťové vody odlakovač na nehty.
Ivana Vejvodová
Co se ve škole neučí
Nadechla jsem se, abych přemýšlela o tom, co mi právě řekl starší syn. Kabina starého výtahu mi připadala stejná jako jindy. Ale možná má pravdu. Možná je dobré občas se zastavit, aby člověk s postupem času neztratil ten jasný pohled zpátky přes rameno a zároveň tím získal pravdivější pohled pod nohy a nejlíp ještě dál.
Ivana Vejvodová
Nesnáším to přerušovaný
Když už se do toho dám, mám to ráda rychle. Žádné zdržování nebo rozptylování! To jenom plýtvá silami. Těším se jen na konec, protože jako skoro každá vdaná ženská nemám čas ztrácet čas. Jdu tvrdě jen za tou slastí na konci. Tu totiž zbožňuju.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Slováci prověřují verzi, zda za atentátem na Fica nebylo víc lidí
Aktualizujeme Slovenské bezpečnostní složky pracují při vyšetřování středečního atentátu na premiéra Roberta Fica...
Vrtulník íránského prezidenta havaroval v horské mlze, Raísí je v ohrožení života
Aktualizujeme Íránská státní televize hlásí nehodu vrtulníku při přesunu prezidenta Ebráhíma Raísího. Stroj...
Českem se prohánějí lokální bouřky a padají kroupy. Přívalové srážky nehrozí
Přímý přenos Na většině území Česka se dnes odpoledne objevily bouřky s kroupami a silnými dešti, pravděpodobně...
Zubaři se brání konkurenci ze zemí mimo EU. Šmucler se bojí o pacienty
Sněm České stomatologické komory odmítl Sněmovnou přijatou novelu, která by měla usnadnit využití...
- Počet článků 96
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5157x
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/takhle-by-nechtel-umirat-nikdo-z-nas-pise-vrchni-sestra-z-nymburske-nemocnice.html
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/umirani-covid-nemocnice-vrchni-sestra-nymburk-nemocnice-20210315.html