Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Každý si holt hlídá to své

19. 07. 2013 16:48:54
Manžel přede mnou utíká, gestikuluje nesouhlasně rukama, pokouší se přede mnou zavřít dveře, ale já jsem neoblomná. Škvírkou mezi futry mu šermuji malou lištou, jejíž přivrtání mi chybí ke štěstí. Lišta nad dětskou postel, která by držela rákos.

„Co ti to udělá, taková malá nevinná lištička, to je pro tebe přece hračka?“ nasazuji strategii, o které doufám, že zabere. Pokračuji slibem lahodné krmě po odvedené práci a povolávám do zbraně i ty zbraně nejúčinnější - ženské.

Muž je poražen, odchází do sklepa pro vrtačku se sklopenou hlavou jak na porážku, zatímco já si mnu ruce. Po chvilce už je lišta přivrtaná, ale protože už je vrtačka v těch šikovných rukách, uvědomuji si, že jsem chtěla v dětském pokoji převrtat obrázek na druhou stranu. Je dokonáno, ale na původním místě zbyl ohavný šroub. Když je venku, ční ze zdi nevzhledná hmoždinka. I ta je zničena, leč díra po ní volá po zasádrování, které bohužel nekoresponduje s malbou stěny.

Maluje se tedy zeď. Když už je ale barva rozdělaná, vymaluje se pokoj celý. Vlastně i v předsíni už zdi nejsou nejpěknější a v obývacím pokoji by to také nebylo marné.

Stěny jsou krásně čisté, to by byl hřích nepřestavět nábytek, jenže na podlaze v dětském pokoji je vidět jeho původní rozmístění. Nevadí, stejně jsem chtěla jinou podlahu. Ještěže máme s mužem oba dovolenou. Následují další inovace, jiný lustr, pár kousků nového nábytku a doplňků.

Po pár dnech je rekonstrukce „lišty“ dokonána. Jsem šťastná! Muž o poznání méně, ale neříká nic. Ví, že jeho chvíle brzy přijde.

Uběhne nějaký čas.

Utíkám před manželem, gestikuluji nesouhlasně rukama, pokouším se před ním zavřít dveře, ale on je neoblomný. Škvírou mezi futry mi šermuje nějakou zpuchřelou součástkou z auta, jejíž výměna na jeho autě mu chybí ke štěstí.

„To se musí vyměnit, to se úplně sype!“ informuje mě během kalkulací, kdy propočítává, co by se mohlo stát a kolik by to pak mohlo stát! Vezme to letem světem přes katastrofické scénáře, zaútočí na moje city přes děti, což jsou na ženu zbraně nejúčinnější – chlapské.

Jsem poražena, souhlasím s obětováním společné kreditky se sklopenou hlavou, zatímco manžel si mne ruce. Součástka je zakoupena rychle, ale při montáži je zjištěna další závada a pak další a další. Když už je auto na zvedáku, tak se přece vymění i výfuk, pak i nějaká ramena (zatímco moje ramena cítí tíži, ačkoliv nemusí fyzicky pracovat jako ta manželova při mé rekonstrukci), čepy, čidlo, oleje, destičky.....a nakonec se dojde k závěru, že auto by bylo lepší poslat do světa.

Po pár dnech je koupě jiného vozu dokončena. Muž je šťastný! Já o poznání méně, ale neříkám nic. Vím, že moje chvíle zase přijde. Ale vím, že i jeho.

Prostě to tak je na tom světě k mému úžasu zařízené už odmalička. Stačí se jen dívat. Když jsem třeba odcházela s mladším synem na hřiště, vzal si s sebou svoji novou pušku. Už když jsme se blížili k hloučku dětí, vykoukla z něj holčička a volala na Kubu. Ten ke spolužačce okamžitě běžel a začal jí vysvětlovat, co má za typ zbraně. Vedl sáhodlouhý monolog, zatímco ta holčička se před ním nakrucovala, hrála si s flitříky na tričku, tahala ho a všemožně jinak na sebe upozorňovala. Když Kuba na chvilku ustal v samomluvě, vyčítavě se na něj podívala a rozhořčeně se do něj pustila: „Kubo, ty sis vůbec nevšiml mýho trička?“ Přitom si přejela vykrojení na ramínkách, zavlnila se tak, že třpyt z flitrů by toho nebohého chlapce snad i dokázal oslepit, ale ten jen přelétl zrakem její róbu a nezúčastněně jí oznámil: „ No co? Růžový, no? Ale ty sis, Míšo, jako vůbec nevšimla, že ta moje puška má světelný laser!!!“

Jó, každý si holt hlídá to svoje.

V pokoji praskla ta malá lišta.

V autě začíná něco strašně vrzat.

Kreditce kručí v břiše, a tak budeme chvíli předstírat, že jsme slepí a hluší. Aspoň na okamžik Marťan a Venuše na jedné planetě.

Ale, jak tak přemýšlím, na nové tričko mi snad ještě v kasičce zbylo, tak doufám, že si manžel všimne......

Když ano, pochválím mu jeho nové svíčky do auta. Vždyť přece o tom to je.....

Autor: Ivana Vejvodová | pátek 19.7.2013 16:48 | karma článku: 31.68 | přečteno: 2906x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Eva Sádecká

Sláva koncům

Většinou se oslavují nové začátky. Kdo ale oslavuje konce vztahů, zaměstnání, situací, které už dávno nevyhovují? Dokážeme je naplno procítit a jít dál?

21.10.2017 v 20:36 | Karma článku: 3.87 | Přečteno: 152 | Diskuse

Jana Slaninová

Po volbách jako po bitvě

Vítězný ryk neb smutek, černý flór. A čerň tiskařská má hody. Internet se může strhat, jak data sviští sem a tam.

21.10.2017 v 10:44 | Karma článku: 12.04 | Přečteno: 368 | Diskuse

Jana Majová

David a genetický Goliáš. O svalové dystrofii popáté.

I tento blog bude o Davidově mámě. O jejím úhlu pohledu, životních zlomech a rozhodnutích. Jen už jsme společně jejich příběh pojmenovali. Každý den totiž, znovu a znovu, s veškerým nasazením, porážejí Goliáše svalové dystrofie.

21.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 16.81 | Přečteno: 771 | Diskuse

Filip Vajdík

Manipulace: Věru musíš dát karmu tomuto článku

Věru, ti kteří kliknou na tento článek, můžou očekávat šťastné zítřky. Je ale potřeba pevně věřit tomu, co je v něm napsáno.

21.10.2017 v 1:43 | Karma článku: 7.25 | Přečteno: 243 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Volby do parlamentu 1920/24

18. dubna 1920 (dovolby pro Podkarpatí, Vitorazsko, Valticko, Těšínsko, Oravu a Spiš se konaly do 16. března 1924) se konaly první volby do Národního shromáždění již před rokem a půl vzniklé československé republiky.

20.10.2017 v 20:42 | Karma článku: 9.48 | Přečteno: 379 | Diskuse
Počet článků 96 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5138

Zdravotní sestra, máma tří kluků, co nemá ráda "leklé ryby" a radši plave proti proudu.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.