- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
tak po 18 letech to už bude dobrý . Určitě lepší, než v těch 18ti .
Tak to teda máte moji hlubokou poklonu,to moje maminka kdyz jen zahlídla doma myš tak skončila na gauči s koštětem v ruce a odmítala slézt dokud myš nebyla ulovena a nebo vynesena z bytu.Ta by z takové návštěvy v postely měla smrt.A jěstě jste mě dostala jak v rodině perete prachy a to za účasti nejmenšího člena rodiny,myslím že italská mafie bledne závisti co je možné v české rodině.Moc díky za článek opět pohladil mějte se a pište všichni čekáme zdravím P .
Já a kliďas? Když rozdávali temperament, omylem jsem stála dvakrát. Řekla bych, že je to jistým způsobem otupělost a rezignace, ale nebojte, já u toho mám tisíc a stopadesát řečí, aby k tomu nepřišla ta banda tak hladce.
Jinak dělám pokroky. Předevčírem jsem jim dokonce čistila kutlochy (teda těm myším, dětem to dělám běžně a nemám u toho tu husí kůži)
Pepánku, díky a mějte se krásně.
Chtel bych vam timto podekovat, vase prispevky mi pokazde zvednou naladu a nemohu se vzdycky dockat dalsiho pokracovani. Diky
Není vůbec zač. Já si tím vybíjím stres a odměna v podobě takhle milých příspěvků je bonus na druhou. Díky moc a přeju hezký víkend.
To divný slovo neznám............Police? Co to je?
No výborně:-)) Já totiž taky, ale styděla jsem se to napsat... jako první;-)
Šárko, díky! Já to znám, včera jsem dorazila z práce až těsně před hodinou duchů a taky neměla sílu
krásné, lehké, nápadité - jako vždy! Čím víc Vás čtu, tím víc nechápu, kde se bere ta lehkost psaní - škoda, že nemáte víc času (inspirace je nadbytek). Snad se někdy dočkáme knižního vydání! A mimochodem - už jsem se taky poučila - ve chvíli, kdy jsem si všimla nadpisu, jsem se málem zadusila kávou!
Janinko, a to netušíte, jak to psaní probíhá. Nakonec se vždycky divím, že jsem ty písmenka v tom chaosu nějak poskládala .
Jinak já jsem se dusila smíchy po tom manželově gurmánském zážitku.
Díky moc a dobrou noc.
jsem si početl a zavzpomínal na doby,kdy ten nervozní proplešatělý manažer byl múj hošíček a místo zvířátek měl svúj"kulík" pro který jsme se vraceli možná sto kilometrú. a jak kdysi moje maminka říkala"počkej tvoje děti ti to za mně oplatí", musím dnes říct-nejen moje děti ale i dětí mých dětí,ale díky za ty dary pěkné to bylo
Díky moc! Dneska mi to přijde v nedohlednu, ale pokud se dočkám i té "pomsty" od vnoučat, tak si to pořádně užiju.