Nejsem Bio matka a nestydím se
Další maminky sedí na lavičkách, zraky ponořené v módních časopisech a sem tam prohodí nějakou větu směrem ke svému dítku.
„Ne, Nicky (Sofinko či Anemarí), nehačinkej v tom písku, hezky na bobeček, ať nemáš špinavej zadeček a nesahej na píseček, nabírej ho lopatičkou,“ pronesou podobné věty a opět pokračují ve čtení.
Nechápu tu nespravedlnost. Moje děti vyžadují mojí účast při hře a z hřiště odcházíme zásadně jako čuňata, pašující v botách, kapsách a někdy i vlasech tuny písku. Možná právě proto si nás vyhlídl asi čtyřletý chlapeček a my ho rádi přibrali do hry. Jeho maminka stejně neměla čas, protože musela telefonovat a při hovoru si asi stokrát prohlídla nehty, narovnala si obsah výstřihu a pohladila svoje dokonalé nohy. Okem po synkovi hodila asi dvakrát. Když jsem klukům rozbalila křupky, vypadal, jako by dva roky nejedl.
„Promiňte, můžeme dát malýmu křupky?“ zavolala jsem na maminku.
„Cožéé?“ odpověděla zřejmě dotčená, že jí rušíme hovor.
„Jestli může malej křupky?“ zopakovala jsem svůj dotaz.
„A jsou BIO?!“ zajímala se.
„Ne, nejsou. Jsou obyčejný, kukuřičný, neslaný, nemastný,“ pokouším se o úsměv a začíná mi být toho malého kluka opravdu líto.
„No tak to v žádným případě, Nicky jí jenom Bio, nehodlám mu kazit žaludek.“
„Tak promiňte,“ vypadlo ze mě.
Chudák začal plakat. Maminka vstala a se slovy, že mu dá jinou, lepší dobrůtku, ho chtěla odtáhnout. Kdyby pohledem uměla vraždit, byla bych na místě mrtvá. Chlapeček se totiž držel lavičky, vztekal se a volal „křupky, křůůůpkýýý“, doprovázeje to dupáním nožičkou. Jsem pitomá, proletělo mi hlavou, neměla jsem je vůbec vyndávat, ale pak jsem se vzpamatovala. Vždyť takové vztekání kvůli něčemu znám s klukama taky. Prostě jsem se jen v dobrém zeptala. Nemohla jsem tušit, že jde o Bio rodinu.
Za chvíli pláč ustal – mamka mu natlačila do pusy svůj Bio výrobek, papírek hodila za lavičku, vzala si ho na klín a pak se to stalo. Malý Nicky pozvracel mamince nejen výstřih, ale i ty dokonalé nohy. V tu chvíli mě napadlo – BIO NEBO CHEMIE?
POZNÁŠ AŽ TO „VYB..JE!“
Taky jsem si vzpomněla na doktora, co nás učil na škole patologii. Kladl nám na srdce, ať jednou svoje děti nechováme ve sterilním prostředí. Smál se a tvrdil, že ve světě obstojí jen ti nejotrlejší a návod je prostý. Od malinka sem tam ochutnat trochu hlíny, trochu písku, zapít to vodou z kaluže a imunitní systém už v budoucnu nic nerozhází. Neberu jeho slova doslova, ale v něčem měl bezpochyby pravdu.
Moje děti mají jen obyčejná jména, nekrmím je Bio, nejezdí na ekologické farmy a venku se ušpiní. Zato vědí, co je správné, kde je odpadkový koš a důvody, proč není všechno bio, jim taky jistě brzy dojdou. Proto se nestydím. Měla bych?
Ivana Vejvodová
Každý si holt hlídá to své
Manžel přede mnou utíká, gestikuluje nesouhlasně rukama, pokouší se přede mnou zavřít dveře, ale já jsem neoblomná. Škvírkou mezi futry mu šermuji malou lištou, jejíž přivrtání mi chybí ke štěstí. Lišta nad dětskou postel, která by držela rákos.
Ivana Vejvodová
Šmarjá, rosteš pro ......
Stejně jako na sklo bubnují kapky deště, aby přece jen zkusily tvrdost okenních tabulek, dobývají se mi do hlavy dvě myšlenky, které se ovšem v konečném smyslu nevylučují a míří do jednoho místa.
Ivana Vejvodová
Tak co to tu teda tak strašně smrdí?
„Proboha, co to tu tak strašně smrdí?“ pomyslela jsem si před časem v koupelně, když jsem zahájila večerní hygienu. Během pár vteřin jsem měla jasno. Vlastně spíš zatmění. A to doslova. Chcete-li si změnit pohled na svět, dejte si na obličej místo pleťové vody odlakovač na nehty.
Ivana Vejvodová
Co se ve škole neučí
Nadechla jsem se, abych přemýšlela o tom, co mi právě řekl starší syn. Kabina starého výtahu mi připadala stejná jako jindy. Ale možná má pravdu. Možná je dobré občas se zastavit, aby člověk s postupem času neztratil ten jasný pohled zpátky přes rameno a zároveň tím získal pravdivější pohled pod nohy a nejlíp ještě dál.
Ivana Vejvodová
Nesnáším to přerušovaný
Když už se do toho dám, mám to ráda rychle. Žádné zdržování nebo rozptylování! To jenom plýtvá silami. Těším se jen na konec, protože jako skoro každá vdaná ženská nemám čas ztrácet čas. Jdu tvrdě jen za tou slastí na konci. Tu totiž zbožňuju.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
VIDEO: Kdo nejlíp vříská? Soutěž v imitaci racků vyhrál malý chlapec
Devítiletý Cooper Wallace z britského Chesterfieldu v neděli vyhrál čtvrté mistrovství Evropy v...
Ukrajinci se snaží před bojem utéct do Rumunska, v řece mnozí najdou smrt
Tisíce Ukrajinců se od počátku ruské invaze pokusily překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem ve...
Mohly by hlídat tisíce dětí. Většině z dětských skupin ale stát nedá peníze
Premium Míst pro děti ve školkách je zoufalý nedostatek. Státu se pro letošek přihlásilo 180 lidí z...
Prodej bytu 3+kk, vel. 58 m2 - Vlašim
Dvořákova, Vlašim, okres Benešov
4 200 000 Kč
- Počet článků 96
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5157x
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/takhle-by-nechtel-umirat-nikdo-z-nas-pise-vrchni-sestra-z-nymburske-nemocnice.html
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/umirani-covid-nemocnice-vrchni-sestra-nymburk-nemocnice-20210315.html