Koloběh života aneb Tak to má asi být

21. 06. 2010 11:48:24
Pamatujete si taky na ten kouzelný čas, kdy do prázdnin zbývalo pár dní? Vzduch voněl létem, občas se mísil s vůní točené zmrzliny před sámoškou (tu pistáciovou, tu malinovou) a naše starosti končily s odhozením školní tašky.

Kdo přinesl na hřiště žlutou limonádu ve velké flašce, byl rázem „kápo“ celého odpoledne. My ostatní mu museli povinně odsypat ze svých sáčků s Vitacitem jako splátku za doušek toho úžasného moku, který se po chvilce měnil v cosi uslintaně pěnivého. Ale nám to bylo fuk. My cítili blížící se volno a všechno získávalo úplně jiný magický rozměr.

Jen každým dalším kolečkem Země kolem Slunce v nás pomalu zhasínal ten plamínek, co zažehával naši dětskou fantazii, a všechno to nádherné těšení nemilosrdně přestěhoval do komůrky vzpomínek. Vzduch začal „vonět“ úplně jinak. To kuchař života vymyslel různé příchutě. Někdy nám přisladil, jindy zas hořké aroma rozpustil, občas i přitopil a dusno seslal, pak barvy duhy upekl a vánek s pohlazením nabídl, všechno zalil sluneční polevou a bolavou duši zase na nějaký čas zahojil.

Najednou nám nevisí klíčenka kolem krku, nikdo nám nestrká do kapsy drobné na zmrzku a v tašce už není „pro jistotu“ cedulka s adresou.

Najednou my vážeme svým dětem klíče na šňůrku a černým centropenem píšeme jmenovku s adresou do školní tašky.

Koloběh života.

Minulý týden jsem se s klukama vracela z jižních Čech. Kochala jsem se tou krásou jako pan Hrušínský a otevřeným oknem se pomalu vkradla ta známá vůně, co mě vrátila v myšlenkách o víc jak dvacet let zpátky. Zpátky do dob, kdy moje prázdniny voněly loukou, lesem a dřevem z tátovy dílny. Milovala jsem ten praskavý zvuk hoblin, když jsem si je strkala do vlasů jako bílé kudrlinky malé princezny. Milovala jsem piliny, co ulpívaly v tátových chloupcích, a milovala jsem jeho dlouhé prsty přejíždějící po prkně, aby se přesvědčily o dokonalosti svého díla. Ale to možná lžu, protože to, že jsem to milovala, vím až dnes s odstupem tolika let. Tenkrát to prostě byla jen součást prázdnin. Krátký čas určený rozvodovým soudem, jehož dopady jsou nad veškeré dětské chápání.

„Mamíííí, mááámóóó!“ přerušilo moje snění volání z dětských sedaček a podle intenzity už asi probíhalo delší dobu.

„Mami, ty jako vůbec neslyšíš?!“ rozčiloval se Matěj a už už se nadechoval, že mě zahrne dalšími výčitkami.

„Promiň, neslyšela jsem, vzpomínala jsem na dědu Mirka, víš?“ rychle jsem mu skočila do řeči, ve snaze nepustit ty krásné vzpomínky nikam daleko. K mému úžasu na okamžik umlkl.

„Mami, fakt jednou všichni umřeme?“ zeptal se po chvilce, což se zdálo být dost atraktivní téma i pro Jakuba.

„Bohužel. Všichni jednou umřeme, někdo dřív a někdo později, takový už je život, před tím se nikdo nikam neschová. Ale neboj, ještě budeme žít hodně dlouho,“ snažila jsem se o optimistický závěr, který Kuba bojkotoval výstřely z pistolky a tvrzením, že to není pravda, protože už jsme „mrkví“.

„Neboj, mami, až umřeš, tak ti budu na hrobeček nosit kytičky a zapalovat svíčku. Taky ti tam budu chodit povídat. Jo, a mami, můžu ti tam nosit i čokoládu?“ vypouštěl z pusy Mates věty tak, jak to napadalo jeho dětskou hlavičku.

V rádiu zrovna zněla písnička „S láskou má svět naději“ a mně došlo, že není až tak důležité, jak dlouho tady na tom světě budeme, hlavně si nesmíme nechat zhasnout ten plamínek dětské fantazie, třebas je z něj už jen malá jiskřička, protože bez fantazie nemůžeme milovat.

Teď nezbývá než doufat, že jednou budou kluci vzpomínat na krásnou vůni prázdnin, když táta s mámou..............., a že budou ušetřeni situací, kdy nám stařečkům budou dávat klíče na krk a do kapsy strkat cedulku s jmenovkou a napsanou adresou, abychom věděli, kdo vlastně jsme a kam se máme vrátit. Pokud teda budou stát o náš návrat. Tenhle koloběh života se mi totiž už tolik nezamlouvá.

Autor: Ivana Vejvodová | pondělí 21.6.2010 11:48 | karma článku: 36.20 | přečteno: 4080x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Tereza Ledecká

IQ tykve ?

Jednou v Básnících se Štěpán Šafránek zeptal pana profesora, "Jak člověk pozná, že je blb?" Pamatujete, co mu na to odpověděl? "Chytrej člověk to nepozná nikdy, a blbci je to jedno!" Tak vám přeju, ať nikdy nedojdete poznání...

28.3.2024 v 14:15 | Karma článku: 11.67 | Přečteno: 187 |

Lucie Svobodová

Magor

Přátelé, širší rodina - každý reagoval na mé členství odlišně. Někteří na mě neustále křičeli, že jsem magor. Jiní si to pravděpodobně také mysleli, ale rozhodli se nechat si to pro sebe.

28.3.2024 v 8:59 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 1222 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pravopis máš hrozný, ale piš dál!

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?

27.3.2024 v 14:30 | Karma článku: 22.33 | Přečteno: 464 | Diskuse

Tereza Ledecká

Sněžkolezkyně

My Češi jsme pověstní svými nákupními výpravami do Polska, ale věřte, že na dně Lomniczky nic nekoupíte, a ještě za to draze zaplatíte

20.3.2024 v 23:29 | Karma článku: 10.92 | Přečteno: 296 |

Jiří Kačír

Recenze hry Baldur's Gate 3 a nových pravidel D&D 5E

Baldurs Gate 3 je RPG hra postavená na pravidlech Dungeons & Dragons, konkrétně na jejich nejnovější verzi 5E. Oproti verzím 3.5 a 4.0, které se používaly někdy od roku 2000 až do teď, se ve verzi 5E provedla spousta změn.

17.3.2024 v 13:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse
Počet článků 96 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5157

Zdravotní sestra, máma tří kluků, co nemá ráda "leklé ryby" a radši plave proti proudu.

https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/takhle-by-nechtel-umirat-nikdo-z-nas-pise-vrchni-sestra-z-nymburske-nemocnice.html

https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/umirani-covid-nemocnice-vrchni-sestra-nymburk-nemocnice-20210315.html

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...