Kde má "pinďur" hlavu aneb Je třeba odhaliti bratra
Jenže, měla jsem toho tenkrát moc. Řešila jsem dilema mezi zedníkem Pavlem, který byl pracovitý a poslouchal maminku, a Pepou, který neoplýval ani jednou Pavlíkovou vlastností, ale měl Škodu 100 a kouřil „Bastosky“. Byla jsem v časové tísni, neboť Pepa nerad čekal a na sedadlo spolujezdce měl vypracovanou pořadovou čekací listinu. Slečna z aktuálního řádku, co se nevymáčkla dostatečně rychle, byla nemilosrdně škrtnuta a dopsána na konec seznamu. Třeba jako já.
Dětská psychologie mě tedy jen lehce lízla, a vzniklé mezery ve vzdělání mi tak teď dost často komplikují život. Zřejmě se mi nevrylo dost pod kůži takové to pravidlo hloupých rodičovských otázek, a proto je vypouštím nekontrolovaně z pusy den co den.
„Jakube, chceš to rozlejt(rozbít, zlomit, zničit…)?“ zní u nás tedy dost často.
„Jo, chci!“ vrací se se stejnou frekvencí jeho pohotová odpověď.
„Vyndej to lízátko z pusy, když lítáš, chceš se udusit,“ volala jsem na něj nedávno na hřišti, ale bez efektu, protože ještě zrychlil a v tom fofru na mě řval, „jóóó, chci se udusit!“
Vyběhla jsem za ním, rozhodnuta zachránit mu život a vysvětlit mu, že moje povelo-otázky nejsou jen planými výkřiky, ale mají svá opodstatnění. Ten malý prevít ale při zjištění, že jsem svoje tělo uvedla do programu „chyť ho“, začal kličkovat, probíhat pod klouzačkou, jeho hbité nožičky střídaly levá pravou jak natahovací hračka a v okamžiku, kdy to vypadalo, že ho už už chytnu, vyburcovali ho tatínkové na vzdálené lavičce, ať to nevzdává, protože mu všichni fandí. Zpomalila ho až zaskočená slina, jež způsobila nekoordinované pohyby, následkem čehož levá škrtla o pravou, poslala ho k zemi, a tak vznikl prostor pro moje vmanévrování se s výchovným zadostiučiněním. Opět jsem spustila svůj monolog s otázkou na konci. Tentokráte, jestli se chce zmrzačit, anebo dokonce zabít?! Dala jsem si hodně záležet, abych slovům dala na důrazu a demonstrativně hodila inkriminovanou lepkavou věc do koše. Zrovna ve chvíli, kdy to vypadalo na úspěch mého působícího katastrofického scénáře, se s pokřikem, že „se chce zabít“, vrhl hlavou do útrob toho koše a tatínci na lavičce ho odměnili bouřlivými ovacemi.
Zato děti zřejmě absolvují psychologické kurzy už v porodnici, protože psychopůsobení, psychonátlak i kolegu psychoteror ovládají více než dokonale.
Donedávna jsem si myslela, že odpověď slůvkem NEVÍM, už nedává příliš příležitosti k dětskému bičování jazykem, ale spletla jsem se.
„Mami, kde má pinďur hlavu?“ zaskočil mě Jakub svým dotazem, právě když jsem mu asistovala na toaletě a po tisící mu vysvětlovala, že umění muže tkví v tom, že dokáže veškerou tekutinu dopravit dovnitř mísy, tudíž zásahy za záchodem, na poklopu, stěnách a podlaze se počítají jako trestné body.
„Pinďur nemá žádnou hlavu,“ nelámala jsem si z odpovědí tu svou.
„Mami! Má hlavu, žekni mi kde!“ zvýšil rozčílením svůj hlásek.
„Nevím, prostě nevím!“
„Víš!“
„Nevím!“
„Víííííš!!!!!!
„No tak dobře, tak má hlavu tam, co čůráš,“ rezignovala jsem a s úlevou koukala, jak spokojeně odcházel do svého pokoje, kalhoty na půl žerdi a kámoše s hlavou láskyplně svíral v ruce. Jenže za chvíli byl zpátky.
„Mami, to není hlava pinďura, tam nejsou očíčka!?“
Už jsem odmítala pokračovat v debatě a dostavily se mi další výčitky svědomí. Já totiž kdysi nedávala pozor ani na hodinách psychiatrie, a tak nevím, jestli jsme u nás doma vůbec ještě normální.
„Mami, poď mi to dývko nastavit, něco jsem zmáčkl a mluví to na mě arabsky, vůbec tomu nerozumím,“ volal na mě pro změnu Matěj z pokoje, zatímco jsem se snažila vyhnout „očíčkovému“ výslechu. Když jsem vešla, v televizi mluvilo autíčko slovensky! Kašlu tedy na psychiatrii, psychologii a jiné pavědy, došlo mi totiž, že nenormální je, když moje dítě nerozumí jazyku mého dětství(i lásek). A s tím se hodlám poprat co nejdřív a ráda.
Ivana Vejvodová
Každý si holt hlídá to své
Manžel přede mnou utíká, gestikuluje nesouhlasně rukama, pokouší se přede mnou zavřít dveře, ale já jsem neoblomná. Škvírkou mezi futry mu šermuji malou lištou, jejíž přivrtání mi chybí ke štěstí. Lišta nad dětskou postel, která by držela rákos.
Ivana Vejvodová
Šmarjá, rosteš pro ......
Stejně jako na sklo bubnují kapky deště, aby přece jen zkusily tvrdost okenních tabulek, dobývají se mi do hlavy dvě myšlenky, které se ovšem v konečném smyslu nevylučují a míří do jednoho místa.
Ivana Vejvodová
Tak co to tu teda tak strašně smrdí?
„Proboha, co to tu tak strašně smrdí?“ pomyslela jsem si před časem v koupelně, když jsem zahájila večerní hygienu. Během pár vteřin jsem měla jasno. Vlastně spíš zatmění. A to doslova. Chcete-li si změnit pohled na svět, dejte si na obličej místo pleťové vody odlakovač na nehty.
Ivana Vejvodová
Co se ve škole neučí
Nadechla jsem se, abych přemýšlela o tom, co mi právě řekl starší syn. Kabina starého výtahu mi připadala stejná jako jindy. Ale možná má pravdu. Možná je dobré občas se zastavit, aby člověk s postupem času neztratil ten jasný pohled zpátky přes rameno a zároveň tím získal pravdivější pohled pod nohy a nejlíp ještě dál.
Ivana Vejvodová
Nesnáším to přerušovaný
Když už se do toho dám, mám to ráda rychle. Žádné zdržování nebo rozptylování! To jenom plýtvá silami. Těším se jen na konec, protože jako skoro každá vdaná ženská nemám čas ztrácet čas. Jdu tvrdě jen za tou slastí na konci. Tu totiž zbožňuju.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Izraelský ministr Ben Gvir měl nehodu, auto po nárazu skončilo na střeše
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir měl autonehodu ve městě Ramla ve středu země....
EU se od zemí jako Česko naučila hodně o Kremlu i Putinovi, řekla Leyenová
Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se...
Zkusil unést hocha ze školky, vydával se za jeho matku. Mladík dostal rok vězení
Nejprve telefonicky a poté i osobně se čtyřiadvacetiletý muž snažil vynutit si vydání chlapce z...
Po havárii na koloběžce skončil v řece, bezvládného muže museli oživovat
Bezvládného muže vytahovali krátce po čtvrteční půlnoci policisté z řeky Svitavy v brněnských...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 96
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5157x
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/takhle-by-nechtel-umirat-nikdo-z-nas-pise-vrchni-sestra-z-nymburske-nemocnice.html
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/umirani-covid-nemocnice-vrchni-sestra-nymburk-nemocnice-20210315.html